Calogero

Assassin/Templář

"Jeho příjmení nikoho nezajímá! Calogero je zmrd, kterej začal svůj bídnej život jako zmrd, pak přesvědčil Ezia, kterýmu už od stáří asi měkne mozek, že není zmrd, abychom si ho v bratrstvu další čtyři roky vydržovali a hejčkali - dokud se v něm zase neprojevil vždy číhající zmrd! Templářskej zmrd, kterej brzo chcípne jak zmrd! Normální zmrd je to!"

Alessandra da Mezzo

Assassin s pochybnou Templářskou minulostí, o němž se Ezio domníval, že byl převeden na správnou cestu a obrátil se proti svým původním pánům. Ať už to na chvíli možná byla pravda, nebo nebyla, Calogero se nakonec přeci jen evidentně rozhodl, navrátit se ke svým.

V roce 1508 byl zaslán z Římského bratrstva coby posila nově vznikající Benátské větve. Až do roku 1512 byl velmi řádným a poslušným členem. Toho roku byl, společně se Salviem vyslán do Říma, aby společně převezli Turínské plátno, které mělo být v Římském bratrstvu bezpečně ukryto. Za záhadných okolností zmizel jak on, tak plátno, přičemž do Říma dorazila, jakožto velmi jasné gesto, Salviova uřezaná hlava. Je prvním a hlavním podezřelým z vraždy svého řádového bratra a samozřejmě také krádeže vzácného artefaktu.

Berengiaro Carlesi da Marco

Assassin - Milánské bratrstvo

Vůdce Milánských assassínů s zároveň taky otec mladého Edoarda Carlesiho da Marca, (který je v současné době učněm Alessandry) Berengiaro je schopný chlapík ve středních letech, který momentálně úzce spolupracuje s vévodou Francescem Mariou Della Roverem. Právě díky tomuto faktu se často zdržuje i v Gubbiu, kde má svoje kontakty a také vlastní malý dům, který Milánské bratrstvo používá jako základnu. Berengiaro je veselý muž, sršící místy takzvaným "taťkovským humorem," což je souhrné označení pro rozličné divně otřepalé vtípky. Obdivuje Alessandru a dalo by se říci že pro ni, respektive pro její pracovní dovednosti, má určitou slabost - proto ji také požádal, aby vycvičila jeho nejstaršího syna Edoarda. Díky tomu má obecně k Benátčanům pozitivní vztah. 

Charmaigne de Laingny

Assassin z Francie

"Musíme ponacházet tuto mocnou artefaktu, jsem vám verlice vděčnostní a poctěnostní tím, že se mnou Vaše bratrství bude spoluprcat!" 

Dcera velmistra Pařížského bratrstva, Cédrika de Laingny. V Benátkách vyšetřuje a hledá jakýsi artefakt z Mezzoameriky. Mladá žena se světle hnědými vlasy a stejně barevnýma očima, bude jí odhadem něco mezi dvaceti a třiceti. Voní po levanduli, až je z toho člověku blivno. Snaží se z úcty k místním mluvit Italštinou, kterou si myslí, že dostatečně ovládá. Je asi milá, jen rodilým Italům dost možná přijde svým odměřeným, slušným chováním, jako snad uvnitř mrtvá. Je znechucena Itaským vínem, ale špagety s parmezánem jí zjevně docela jedou! 

"Kdy jí řekneme, že umíme Francouzsky?" 

"Heh. Neříkej nic, spoluprcej a bav se." 

Méně důležité charaktery

  -Ancona-

Angelo - polopodvodný přeprodejce zbraní na náměstí. Velmi pravděpodobně jen užitečný idiot. Vzdálený příbuzný kapitána Baggia, Alessandra ho nesnáší, má pocit, že jí svým podvodným jednáním ukřivdil

Marco - synovec Angela, kovář. Hloupý, sprostý, upocený hrubián, vyrábějící pro Angela zbraně. Alessandra jej taktéž nesnáší, jelikož ji, doufajíc, že z toho snad něco bude mít, veřejně nařkl ze znásilnění potom, co na ní vysomroval za opravu zbroje neúměrný obnos peněz. 

Rumula - Vesničanka z vojáky vypálené vesnice. Bude nejspíše hodná, ale je blbá jak necky. O manžela přišla při rabování vesnice, zůstaly ji dvě děti, pětiletý chlapec jménem Davide a mimino jménem Luisa. Je velmi zbožná, i když víře vlastně absolutně nerozumí a neví, proč to dělá a moc nerozumí tomu, jak to funguje ani na nejzákladnější teologické rovině. Ale Satan je zlej a modlit se je prostě třeba! 

Agnese - starší ženská z vojáky vypálené vesnice nedaleko Ancony. Je cynická a protivná. Klasický člověk, který nemá úplně už tak pro co žít, ale nechce přijít do pekla za to, že se zabije a tak nějak přežívá, dost možná i proto, že jinak by bez její pomoci samovolně do týdne chcípla jak Rumula, tak její děti.