Ramiro de las Andas

Toreador

Španěl, momentálně působící v Benátkách na náměstí San Polo jako toreador. Kromě koridy se živí tím, že si sem tam nechá dovézt ze své domoviny mladého koně, kterého pak trénuje. Mezi fanoušky koridy je poměrně známou tváří. Je známým Alessandry, vyměnil s ní svou vlastní klisnu, Crisantenu, za ohřebení své jiné kobyly Astoriem. Na San Polo má několik stání se svými koňmi. 

Israel Schmidt

Prodavač, majitel a manažer v obchodě Dóžecí ocelové emporium (nejnovější soud ohledně práv na název ochodu bude zasedat 17. Července)

Pravý a rodilý Benátčan z Mnichova, který vede 'ten lepší' obchod se zbraněmi na Benátském tržišti. Rozhodně NENÍ příbuzný Simeona Schmidta, taktéž zbrojíře v Benátkách. Umí zařídit ledasco, když má  člověk po ruce dukáty. Ale jen ty poctivý. Poslední dobou je z nějakého důvodu jeho obchod velmi oblíbený u fanoušků býčích zápasů.

Pan Benassi

Prodejce suvenýrů

Pan Benassi (proslýchá se, že se původně nejmenoval Benassi, ale Weizmann) provozuje nedaleko přístavu San Marco výhodný obchod. Prodává zde exotické zboží ze všech koutů světa. Toto zboží je zaručeně naprosto autentické a pravé, nebo alespoň on to samozřejmě tvrdí. Prodává také předražené muranské sklo, protože vzhledem k tomu, že jeho obchod je jeden z prvních, na které lidé, vystoupivší z lodi narazí, velmi dobře chápe koncept "turistické pasti." 

Jeho manželkou je jistá Sara Benassi, za svobodna Sara Schmidt. 

Luciano da Mezzo

Bude třeba taktéž doplnit (menší než tři) 

Leonardo Loredan

Dóže Benátský

Schopný politik, snažící se za každou cenu udržet Benátky v době války takříkajíc nad vodou. Po smrti své ženy se plně soustředí na svůj nynější úřad. Díky přátelství s Machiavellim má pozitivní vztah k bratrstvu. Má také pozitivní vztah k divadlu, proto to byl on, kdo doporučil maestrovi Eziovi do bratrstva Bastiana. I nyní po letech se Dóže nechal slyšet, že talentovanějšího herce nikdy neviděl, takže by se dalo říci, že je velkým fanouškem nynějšího velmistra Benátského bratrstva. 

Antonis Nicolou

Prodavač rychlého občerstvení 

Řek, vlastnící a provozující rychlé občerstvení, prodávající Řecké národní pokrmy. Vzhledem k častým obědovým, svačinovým i večeřovým návštěvám se postupně stal známým obou Mezzových. Vypadá jako nicnetušící nevinný civilista, ale je poměrně familiární s Benátským podsvětím a ilegálním prodejem... prakticky čehokoliv. Díky tomu je také příležitostným informátorem. Je loajální k bratrstvu, jeho nejstarší syn je nyní u Řádu v učení. 

Franco Baresi 

Velitel městské gardy

Nový velitel městské gardy Benátek. Vzdálený známý Alessandry da Mezzo. Proslýchá se že se jí snad neúspěšně pokusil dvořit. Zatím neměl čas si s Bratrstvem osobně promluvit, nicméně se nezdá být úplně nadšen myšlenkou, že měli prsty v tom, že se mu nedávno uvolnilo místo k povýšení. Franco Baressi je výborný šermíř a ve svém volném čase exceluje ve sportu, hlavně pak v míčových hrách. K jeho osobní smůle je také velký slušňák a férový muž, kterému není po chuti, že mu pod nosem bují obchody s drogami. 

Pan Baressi měl zálusk na zbraně, které ve Schmitdově Dóžecím ocelovém emporiu zůstaly nevyzvednuty po skonu kapitána Pitigliana. Nejen, že mu nebylo vyhověno, ale tyto zbraně shodou okolností skončily v rukou Alessandry a Bastiana da Mezzových. Je proto velmi na místě předpoklad, že ho assassíni tak nějak "pěkně serou." Možná za to může i fakt, že Bastiano mu nikdy nezapomene takříkajíc "posrat hlavu," když má tu možnost. 

Jeho kůň se jmenuje Biscotto a ne, nezlomil si nikdy nohu, jak se proslýchá, je naopak zcela zdráv. 

Aristeo Pascarella 

Farmář se zelím 

Pascarella je drobný farmář bydlící v Campaltu, kde také pěstuje luštěniny a zelí. Se svými legendárními hlávkami se každý rok účastní Benátských letních slavností, jejichž součástí jsou také soutěže plodin. Svou každoroční výhrou se nějak přirozeně stal úhlavním sokem Bastiana da Mezza. Ne, že by o tom tedy měl nějaké tušení. Zatímco Pascarella si užívá svůj každoroční zasloužený pohár, zdá se, že Bastiano osnuje plán, jak tento rok zvítězit. Doufejme, že tento plán obsahuje hodně hnojiva a péče a méně pobodání v boční uličce. 

Niccolò Orsini di Pitigliano

Bývalý velitel městské gardy

Pitigliano byl velitelem žoldnéřů, kteří slouží městu jako Benátská garda. Od svých začátků ve funkci byl vůči assassínům otevřeně nepřátelský, možná proto že pred lety působil ve Florencii a takovej přesně jeden tam periodicky rozpoutával značný chaos a nechával za sebou hromadu mrtvol a pěkný nepořádek. Ke štěstí všech se Pitigliano ale také neštítil peněz a byl více než nakloněn dobrému úplatku. Mistr Machiavelli tedy vymyslel výborný plán, ve kterém figurovalo vykradení Pitiglianovy vlastní pokladnice a následné zaplacení tučného úplatečku jeho vlastními penězi. Díky této (zcela jistě výhodné pro obě strany) finanční dohodě mezi Niccolem a Niccolem došlo k jakémusi příměří mezi městskou gardou a Benátskými assassíny. Toto křehké příměří nicméně trvalo jen do doby, než bratrstvo zjistilo, že Pitigliano ukradl Turínské plátno. Netřeba říkat, že ho akce "osvobození Plátna" extrémně nepotěšila. Vlastně ho tak nějak OMYLEM, SAMOZŘEJMĚ, poslala pod drn. No, budiž mu země lehká. Asi.